Mukařovsko a voda v krajině

Nejsme regionem, který by oplýval vodními zdroji, ba právě naopak. 

Když jsem sem před 32 lety přišel, mrzelo mě, že tu neteče žádná řeka, ani pořádný potok. Po událostech před dvaceti lety jsem tedy spíše rád, že tomu není, a když mocí mermo chci vidět řeku, zajedu si MHD do Prahy juknout na Vltavu.

Těch pár potůčků, co tu u nás nasbírá trochu sil, moc rychle pospíchá pryč na všechny strany, a pokud bychom se pustili do dnes tolik proklamovaného zadržování vody v krajině, asi by nás sousedi po proudu neměli rádi. Je ovšem škoda, že Jevanský potok, jehož jedna část protéká Srbínem, je uzavřen ve vyzděném korytu. Jediná jeho zastávka je rybník na návsi v Srbíně, a pak kvapem pospíchá k rybníku Požár.

Potok Výmola, který sbírá nitky svých zdrojů na opačné straně, zase napojí rybník v Mukařově, potom tři Babické rybníky, a je pryč.

Možným řešením by mohlo být zřízení malých, ne příliš vysokých jezů, aby vznikla malá vodní plocha o velikosti zavodnění cca 2krát 5 metrů. Pokud by jich jen na Jevanském potoce bylo zřízeno 15, už je to plocha 150 metrů čtverečních.

Další možností je prostudování starých katastrálních map, kde všude v minulosti byly vodní plochy, a dopátrat se, kdy a proč zanikly. Kupříkladu jsem už několikrát slyšel, že pod Žernovkou býval rybník, ovšem kde byl a kdy zmizel...? Samotná požární nádrž na Žernovce je sice malebná, ale výrazněji klima neovlivní. Zvláštní kapitolou jsou zatopené lomy na Žernovce. V minulosti poměrně ještě nedávné, asi 20 let nazpátek, se z jednoho ještě stále čerpala voda na zalévání zahrad. Později došlo vlivem různých okolností k narušení celé soustavy a tento lom musí majitel často přepouštět do lesa, aby nebyl zaplavován jeho pozemek.

Sice tím získává vodu les, ale majitelé zahrad by tento zdroj jistě ocenili. Jinak svým výparem vzhledem k velikosti vodní plochy tyto zatopené lomy klima v širším okolí také příliš neovlivní, a stálo by za úvahu tyto miliony litrů využít více. Např. jí přivést i do Mukařova?

Také mě často napadá při pohledu na nevzhledný mokřad na konci louky pod PENNY, jestli by nestálo za pokus tu zřídit mělčí a menší vodní plochu která by v zimě při případném zamrznutí sloužila veřejnosti k bruslení... Pozemek je ale soukromým majetkem a bylo by nutné důkladné jednání.

Třešničkou na tomto dortu je pro mě vodní plocha nebo spíše vodní element na budoucí návsi. Mnohokrát se toto probíralo a doufám že tento nápad nezapadl. Řešením by bylo při zemních pracech zřídit velkou retenční nádrž na zachycení vody z okapů budovy obecního úřadu a nad zemí pak oběhové čerpadlo na solární pohon. Je to věc již nijak neobvyklá a případná nadbytečná, voda by pak dále odtékala do rybníka níže. Kašna či fontána je a vždycky byla jakýmsi přirozeným místem k potkávání, a tím byl i posílen účel tohoto projektu.

František Polesný, zahradník a předseda Výboru pro životní prostředí